Modré Město 2: Rady od starého Hamana

27. srpna 2008 v 22:48 | Davidock |  Příběhy
Když se Ted přiblížil k chatě, vypadala opuštěně. Klid, žádný kravál, akorát hluk z města. Chata vypadala sice opuštěně, ale zachovale. Podle toho také šlo lehce poznat, že tam přeci jen někdo bydlí. Ted vyšel pár schodů ke dveřím a zaklepal. Začalo se ozývat dupání a najednou se dveře otevřely a v nich stál Haman. Ted si ho představoval trochu většího. Člověk, který se totiž objevil ve dveřích mohl měřit takových 150cm.
"Buď zdráv, mladý muži. Co si přeješ?" oslovil Haman Teda.
"Dobrý den. Mě sem posílá Rick pro...," to mu však skočil Haman do řeči.
"Je mi to jasné. Poslal tě pro rady."
"Ano, přesně tak. Jak to víte?"
"On totiž pracuje pro mě. Je to jeho druhá práce. Za každého člověka, kterého sem pošle dostane 10 dolarů. A protože sem moc nových lidí nejezdí, tak by se samozřejmě neuživil. Dělá ještě jednu práci, ale nevím jakou. No tak tedy pojď dál, ať se nebavíme takhle ve dveřích."
Haman odešel směrem ke stolu, u kterého stály tři staré židle.
"Posaď se," řekl Haman a ukázal směrem ke stolu.
"Takže, jaké rady vlastně poskytujete?"
"Jsou to rady ohledně okolí Modrého Města. Četl jsem totiž hodně knih o tomto městě a dozvěděl jsem se hodně zajímavého. Původně bylo toto místo obsazené lidmi, kteří nebyli normální lidi. Už si to přesně nepamatuju, jak to bylo v té knize napsané, ale prý byli nějakým způsobem nakaženi, nebo něco podobného. Bylo to ale už hodně dávno. Modré Město původně postavili nějací Japonci. Ještě asi před 30 lety tady měli své chaty, ale pak se něco stalo a oni odešli."
"A co se stalo?"
"To právě nikdo neví. Nebylo to napsané ani v žádné knize. Prostě z ničeho nic jen tak odešli. Před 20 lety se sem nastěhoval jakýsi pan Kolp."
"Ano, toho znám. Dneska jsem si u něj domluvil práci. Zítra u něj začínám pracovat."
"Ano? Tak to máte dobré, protože jiní lidé tady hledají práci i týden a déle. No, pan Kolp se sem nastěhoval s několika příbuznými. Pak sem průběžně začalo jezdit docela dost lidí, až se to tady zaplnilo a dokonce ty dvě chaty, co jsou tady vedle musely být dokonce postaveny nedávno, protože přijely nějací Američané na dovolenou. Teď se jedna využívá jako hotel, a v druhé je obchod s jídlem a pitím a také tam má pár lidí ubytování. No, ale to už jsem odbočil. Vraťme se k tomu okolí Modrého Města. Lidé, co tu dávno žili, tak tvrdili, že v okolí tohoto místa (teď už Modrého Města) se pohybují duchové a čarodějové. Nikdo jim to nevěřil a ti, kterým to řekli se jim hodně zasmáli. Pak dokonce jiní lidé tvrdili, že se tu objevil jakýsi neznámý muž a řekl, že jakmile se pokusí odejít dál jak kilometr z města, tak budou chyceni a později zabiti. Tomu samozřejmě také někdo nevěřil, ale pak se tu stalo něco, co by odpovídalo prohlášením tamtěch lidí. Pět lidí se chtělo dostat z města a chtěly dojít do jednoho velkého města, které je ale třicet kilometrů od Modrého města. Další den se našlo něco málo přes kilometr od Modrého města pět zavražděných lidí. Potom tedy všichni odešli z Modrého města po cestě, která vede přes kopec. Nikdo neví, jestli je zabili, nebo jestli se dostali někam do bezpečí. Nikdo o nich už neslyšel. Teď je jenom na tobě, jestli těmto pověrám budeš věřit, nebo je hodíš za hlavu."
"Zajímavé a i strašidelné. Musím odpovídat hned?"
"Mě nemusíš vůbec odpovídat. Já jsem svůj úkol splnil, dal jsem ti rady, ale odpověděť si musíš sám."
"Vy jste mi žádnou radu nedal."
"Pravda. Řekl jsem ti akorát povídky z mnoha knih. Já osobně ti radím, abys nechodil daleko z města sám. Vlastně bych ti doporučoval, aby si vůbec nechodil z města. Maximálně na kopec, který je nad mou chatou."
"Dobrá. Děkuju vám za rady."
"Nemáš vůbec zač."
Ted se zvedl a odešel z chaty. Byl poněkud vylekaný, ale věděl, že pokud se dostane zpátky do laboratoře ve firmě v New Yorku, tak o tomto ostrovu bude moct všem říct. A bude to pro něj dobré. Pokud tomu budou lidé věřit.
Pomalu se blížilo poledne a Ted se rozhodl že si zajde na oběd. Hospody byly v Modrém Městě celkem tři. Akorát jedna byla taková lepší. Nebylo to místo, kde by se po nocích váleli opilí lidé. Byl to slušný podnik. Ted si sedl ke stolu a prohlížel si jídelní lístek. Najednou k němu přišla číšnice.
"Už máte vybrá....Tede? Jsi to ty?"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama